O Katce

KDO JSEM?

Autentická, prý tak trochu hyperaktivní multipotenciálka :-), která miluje přírodu, cestování, focení, vědu a práci s dětmi.

Průvodce v lesním kroužku a lektorka přírodovědných programů pro děti předškolního a mladšího školního věku, tvůrce dobrodružných venkovních her a materiálů do přírody, vědkyně se zaměřením na virologii, školitelka nadaných studentů a úča úč na PřF UK a především mamka dvou skvělých dětí, které mě již přes 10 let učí, jak žít tady a teď a jak být trpělivějším člověkem. 

O mé přítomnosti, začátcích i vyhlídkách do budoucna čtěte níže. Úplně na konci stránky se dočtete, co vám nyní mohu nabídnout!

MÁM HO!

Svůj vlastní lesní kroužek plný nadšených dětí a spokojených rodičů! Podařilo se mi skloubit několik mých vášní dohromady: lásku k přírodě, práci s dětmi, tvoření, focení, pohyb a bádání. To vše jsem proměnila ve skvěle fungující projekt, který mě moc baví a naplňuje radostí, a to vše aniž by pohlcoval všechen můj volný čas a příliš zasahoval do mé práce a chodu rodiny!

UČÍM! VENKU!

Vždycky jsem chtěla učit smysluplně, projektově, zábavně a v přirozeném prostředí! Učím pro radost, nikoli každý den protože musím, ale jen párkrát za měsíc, protože chci! Baví mě střídat činnosti, pohyb vystřídat klidem, práci s dětmi prací o samotě. Takto si udržuji efektivitu a radost ze všech činností, kterým se profesně věnuji. Je skvělé moci utéct od upištěných dětiček do společnosti o dost méně upištěných akademiků a odtud zase zpět do lesa do neméně vážené společnosti zcela autentických dětí.

FOTÍM, TVOŘÍM A PÍŠU!

Fotím především přírodu a děti v akci, ZATÍM ne profesionálně, ale velmi zapáleně. Tvořím a po chvílích pro vás sepisuji hry do terénu pro rodiny s dětmi, environmentální a badatelské programy pro lesní kroužky, ZŠ a MŠ, ale i učební pomůcky využitelné v terénu.

BÁDÁM!

Je to moje poslání i vášeň. Denně si „hraji“ se zdánlivě prázdnými zkumavkami a v mikroskopu pozoruji krásu mikrosvěta. Není to jen růžová práce! Experimenty víc nevychází, než vychází. Potýkám se s vysokými nároky, přísnými dead-liny, s psaním publikací, grantů, s prezentací i těch negativních výsledků a dat, s koučováním studentů – budoucích vědců a také s ve vědě neustále přítomnou finanční nejistotou. Na frustraci a syndrom vyhoření jsem však našla lék, nebo spíše prevenci! Jakou? No přece můj lesní kroužek, focení, tvoření a psaní!

VŽDY TO VŠAK NEBYLO TAK RŮŽOVÉ, NEBO SPÍŠE ZELENÉ!

Na své cestě od jednostranné práce za novým stylem života obohaceným o svůj fungující lesní kroužek a přírodovědné programy pro školky a školy jsem musela nabrat hodně odvahy, sebevědomí a zkušeností!

FRUSTRACE A NETRPĚLIVOST!

Jako dnes si pomatuji celé dny strávené v laborce při práci na svém doktorském výzkumu na Přírodovědecké fakultě UK. Bavilo mě to! Ale zažívala jsem snad více pocity frustrace, netrpělivosti a někdy i touhu s tím praštit. Čím dál tím víc jsem si pohrávala s myšlenkou jít učit a věnovat se tak své další vášni. Jenže při představě práce ve škole na full-time jsem do budoucna tušila frustraci i tam. Chtělo to prostě skloubit obě věci dohromady! Nakonec to na chvíli vyřešil…

ODCHOD NA METEŘSKOU...

Ale jen na chvíli! Samozřejmě i moje děti se pro mě staly mou vášní. Ale co si budeme povídat, po třech letech přebalování, houpání, nošení, paci paci, vzdorů…a do toho práce na obhájení své disertační práce, kterou jsem před odchodem na MD nestihla ani sepsat, mi už i na té mateřské začalo hrabat…Komu by nezačalo?

POTŘEBOVALA JSEM SE NĚJAK REALIZOVAT!

A to nejlépe při práci s dětma, těch mých nebylo dost 🙂 A tak jsem dostala nápad. Založím si svůj vlastní lesní kroužek! Vždyť miluju děti, přírodu, bádání, focení a ráda učím! No a tohle všechno budu moci dělat! Jenže jak na to?

Nevěřila jsem si! Nevěděla jsem, jak začít! Zvládnu to i se svými dětmi? Zvládnou ony, že na chvíli nebudou samy středobodem mého vesmíru?

Měla jsem utkvělou představu o tom, že nejdříve budu muset asi tak rok pracovat na portfoliu přírodovědných programů a pak se teprve o něco pokusit. První krok jsem ale udělala, konečně jsem vyslala své přání s celkem jasnou představou o tom, jak by to mělo vypadat….

A ZAČALY SE DÍT NÁHODY...

„Náhodou“ jsem se ocitla na kurzu „Montessori pro rodiče“, který probíhal v nedalekém rodinném centru a hned měsíc na to jsem s centrem začala spolupracovat na svém vysněném projektu s  výstižným názvem „Sejdeme se v lese“. Byl 20. leden 2017 a já kráčela se svými dvěma malými dětmi (3 roky a rok a půl) coby novopečená lektorka vstříc Kamýckému lesoparku a novým dobrodružstvím. Byl jsem nervózní a zvědavá, kolik rodin na první kroužek dorazí!

DORAZILY DVĚ! 🙂

Známá se svým zrovna spícím dítětem v kočárku usoudila, že to asi nebude nic pro ni, protože skákat jako veverka se jí nechce. A pak sousedka se svými synky, z nichž jednomu byly tři roky a druhému asi tři měsíce. Show mohla začít! Podtrženo sečteno 3 fungující děti (z toho dvě mé). Pomatuji si, že tenkrát bylo asi -15 C a nějaká kolemjdoucí paní mě sprdla za to, že moje dítě nemá rukavičky! Ale zkuste sebrat ořech ze země v palčákách! Na můj druhý kroužek dorazilo o poznání více rodin a některé chodí již s mladšími sourozenci dodnes! Byl to slibný začátek mé nové dobrodružné cesty plné objevů, omylů, vzestupů i pádů.

A JAK TO BYLO DÁL?

Kroužek běžel, děti rostly, začaly chodit do školky a poté i do školy. Spolu s mými vlastními i kroužkovými dětmi rostla i úroveň a náplň mých přírodomilných programů. Po rodičovské dovolené jsem se vrátila do vědy a začala jsem občas spolupracovat s mateřskými a základními školami.

NYNÍ STÁLE PRACUJI NA SVÉ VIZI

V současnosti již 8. rokem frčí můj lesní kroužek pro rodiny s dětmi. Stará garda dětí, včetně těch mých, již odrostla, a tak jsem začala pěkně na novo opět od batolat. Tam vidím asi největší potenciál a smysl, protože co se v mládí naučíš a užiješ si to, stane se ti přirozené. V dnešní době dětí upoutaných k obrazovkám se dříve běžná a přirozená zábava venku stává vzácností a já jsem jedna z těch, co to chtějí změnit a vrátit děti ven bez nutnosti vrátit se „na stromy“. Příroda potřebuje lidi, kteří jí rozumí a respektují ji. Začít učením se hrou v přírodě o přírodě u těch nejmenších je to nejjednodušší!

ANI NA ŠKOLÁKY NEZAPOMÍNÁM

Jak mé děti rostou, rostou i hry a programy, a to jak pro rodiny, tak pro školy. Práce se školáky je mnohem větší výzva! Musí je to zaujmout, musí je to bavit. Musí to být náročné jen tak akorát. Musí vidět smysl. Věnuji se proto stále více různým šifrovačkám, bojovkám, ale i badatelské projektové výuce.

Co vám mohu nabídnout?

ŽIVÉ AKCE NA PRAZE 12

  • Pravidelný lesní kroužek pro rodiny s dětmi 2-5 let.
  • Přírodovědné hravé programy pro MŠ a ZŠ v přírodě.

E-BOOK "30 jednoduchých her na výlet" ZDARMA

Ten vám věnuji jako maminka, která ví, jak je někdy těžké dostat na výletech děti z bodu A do bodu B, když je tak bolí nožičky.

E-BOOK „Jak na vlastní lesní kroužek“

Protože nemám 10 ručiček, nožiček, ani hlaviček (naštěstí) pro šíření podobně zaměřených projektů je potřeba vás, budoucích lektorů a nadšenců. Abych vám usnadnila začátky a pomohla vám vyvarovat se těch největších kotrmelců, které jsem sama během minulých let absolvovala, rozhodla jsem se sepsat své zkušenosti do e-booku „Jak na vlastní lesní kroužek“, který vám poskytnu během jara 2024.

METODIKY PRO PRÁCI V S PŘEDKOLNÍMI DĚTMI V PŘÍRODĚ

Asi nejčastější věta, kterou slýchávám v souvislosti s mými přírodovědnými projekty je: „Kam na ty nápady chodíš?“.

Samozřejmě, že se občas inspiruji u jiných tvůrců, ale většinou na ně chodím do lesa!

Skáčou mi do hlavy a já je pak jen realizuji.

Vím, že to takto nemá  každý, a že to pro některé z vás to může být překážkou v realizaci svých vlastních projektů.

Proto se v létě u 2024 můžete těšit na E-book „S dětmi v lese – podzim 1“, soubor metodik pro lesní kroužky a  kluby, mateřské školy a aktivní rodiny“, v kterém představím hned tři ucelené podzimní programy.

Věřím, že poté přijdou další a další metodiky, v šuplíku jich mám za ty leta více než dost!

INSPIRACI A KOMUNITU

…podobně smýšlejících a nadšených lidí na facebookové skupině se sále ještě nejsným názvem (dám vědět:-), ve facebookové stránce „S dětmi v lese“ a na instragramovém profilu „Katka z lesa“.